Úvodní stránka
 Pavel Dobeš
| [-] Transpozice [+] Tisk textu |
|
|
Na pranýři
Pavel Dobeš
C G7 C V hospodě Na pranýři dneska vůbec nezapadá slunceF G7 C a zavírá se o hodinu dýlF G7 C Ami na počest traktoristy ©ulce,D7 G G7 co se včera znovu narodil. Sedíme, a je už po půlnoci a číšník nese další rundu s kofolou, posloucháme, jaký je to pocit, když se člověk nechtě stane mrtvolou. Je to, jako když vám pole pod traktorem někam uhne a pluh nemůže brázdu zachytit, blbý na tom je, že člověk ztuhne a nemůže to nijak ovlivnit. Pak vás dají do společné šatny, zhasnou světla a zapnou chlazení, norkový kožich by nebyl špatný, a něco od Rettigové ke čtení. Po městě pendluje černý stejšn, jednoho dne pro vás přihasí, neuslyšíte "congratulation", odveze vás v každém počasí. V očích máte smrt a na tacháči deset nebo dvacet a stuha s tím, jak měli vás rádi, příjemně šimrá pod nosem, když už si ten úřad s kosou na vás zased’, ukryje vás nejlíp černozem. Jen černé turistické značky vaši cestu nyní měří a nepomůže už žádné snažení, pomůže jen to, v co člověk věřil, dokud ještě chodil po zemi. Všechny nás to pomyšlení zebe, jedni se bojí a druzí strachují, my nevěříme v peklo ani nebe a natož v lidi, co nás sledují. Vytvořili jsme si svoje vlastní báje, my nechcem mezi žádný čerty rohatý, pojedem do březového háje a rozptýlit se dáme děvčaty. 1 Až to na nás přijde, tak ať muzika hraje, dechovka ať stojí před vraty, pojedem do březového hájeG7 C a rozptýlit se dáme děvčaty.