Název skladby
    
Interpret, skladatel
    
Část textu písně
    

Texty písní:
A B C D E F G H
I J K L M N O P
Q R S T U V W X
Y Z ...

Interpreti:
A B C D E F G H
I J K L M N O P
Q R S T U V W X
Y Z ...



Ivo Jahelka [-] Transpozice [+]   Tisk textu     


Balada o nehodě automobilu Tatra

Ivo Jahelka



     Emi     G      D       Emi
1. Blízko u Senice malá je vesnice,
    Ami       Emi     Edim   H7
   žila tam stařenka velice nábožná,
      Emi     G          D       Emi
   v životě škudlila, k Bohu se modlila,
    Ami      Emi    H7        Emi
   na stará kolena byla dost zámožná,
     G         D     Emi      Hmi
   vlastnila chalupu a malou zahrádku
      C       G      D   G
   v zatáčce silnice E7 do Hrádku,
   Ami        Emi      C    D  G
   ač žila v soudobé společnosti,
    Ami    Emi      Ami(H7)  H7(E)
   věřila ve spásu na věčnosti.

2. Večerní modlení nesnese prodlení,
   v onen den kritický babička poklekla,
   v nábožném dojetí neměla ponětí,
   že bude za chvíli u brány do pekla.
   Obraťme nyní svou pozornost k vozovce,
   jel po ní náklaďák, blížil se do obce,
   z dřevařských závodů Drevofatra
   zásilku potřebnou veze Tatra.

    Emi  D  Emi  Ami   Emi Ami
R: Paternoster, Boha proste,
    Emi       Ami Emi H7        Emi
   než vám z koster tráva vzroste.

3. Neměla závadu tatrovka v nákladu:
   sto rakví na korbě, dalších sto na vleku,
   jak po ráně morové ty truhly borové
   naskládané k sobě, stěsnané na fleku,
   a mokrá vozovka nic dobrého nevěstí,
   nebudu tajit vám, že došlo k neštěstí,
   nabízím vám jenom k posouzení
   historku jednoho vodsouzení.

4. Porušil zvyklosti řidič v té rychlosti,
   když šlápl na brzdu, pěkně to vyvedl,
   poklesly otáčky, a vprostřed zatáčky
   tatrovku s nákladem do smyku přivedl,
   najela kola na obrubník zpevněný,
   právě v tom místě, kde plůtek byl dřevěný,
   a za ním zahrada naší tetky,
   co právě duchovní měla pletky.

R:

5. Náklad tím nárazem vymrštil se rázem,
   rakve se rozlétly volně do prostoru,
   babičky zahradu vodpředu dozadu
   souvisle pokryly - vobrázek z horroru,
   a pár jich uvízlo i v korunách jabloní,
   vtom babka nábožná z okna se nakloní,
   klouby i rysy jí rázem ztuhly:
   v zahradě jen samé černé truhly.

6. Ubohá poklekla, tuze se ulekla,
   že nastal soudný den, očistec záhrobní,
   klepala patama, čekala satana,
   že si neužije svůj důchod starobní,
   když pak k ní přistoupil strážmistr od VB,
   svěcenou vodou ho pudila od sebe,
   byť o veřejného šlo činitele,
   měla v něm ďábla, ne spasitele.