Úvodní stránka
 Věra Martinová
/Pavel Krejča
/Eduard Krečmar
| [-] Transpozice [+] Tisk textu |
|
|
Až na vrcholky hor
Věra Martinová /Pavel Krejča /Eduard Krečmar
D Emi7 Rád ses mi toulal a rád ses mi ztrácel sám,A D to hory tě táhly, tak dávno jak dávno tě znám.Emi7 Prožil jsi tam plno jar, plno lét, plno zimA G D a bylo to z lásky, mé zoufalé lásky, ne k nim.D Emi7 Tak našla jsem sílu a odvahu vzhůru jítA D a s tebou se toulat a kousek te pýchy jim vzít.Emi7 I ve sněhu spát, tajit pláč, proč a nač, dnes to vím,A G D že bylo to z lásky, mé zoufalé lásky, ne k nim. Ref:Emi7 A D Až na vrcholky hor, kde slyšíš vítr hrát,Hmi Emi7 A D do kraje skalních měst i hnízd i hvězd a zatoulaných stád.Emi7 A G D Až na vrcholky hor, jsme vyšli ty a já a já,Emi7 A D to všechno tak dávno, tak dávno se zdá. 2. Už přestal ses toulat a neujdeš cesty kus a nejsem ta dáma co právě teď řídí tvůj vůz. A mě táhne dál klenba hor, jejich vzdor a boj s ním, mně zůstala láska, ta nádherná láska jen k nim. Tak rád ses mi toulal a rád ses mi ztrácel sám, to hory tě táhly, tak dávno jak dávno tě znám. Prožil jsi tam plno jar, plno lét, plno zim a bylo to z lásky, mé zoufalé lásky, ne k nim. Ref: Až na vrcholky, kde slyšíš vítr hrát, nad čárou oblaků až tam, až tam, kde sníh se bojí tát. Až na vrcholky hor už vyjdu jenom já, jen já, a všechno tak dávno, tak dávno, tak dávno se zdá.