![]() | [-] Transpozice [+] Tisk textu   |
|
Podivný spáč
Pavel Novák
Es Es4 Es Es4 Es Es4, Es, Es4 Tam u zdi hřbitov - ní,Es Es4 Es Es4, Es Es4, Es, Es4 někdo tam asi spí,Es Es4 Es Es4 leží tam v trávě,Es5 Es4 Es B7 u hlavy kytky má,B7 Es nechce už vstát,Es7 B víckrát nechce už vstát,Es kam jen asi šel,B7 Es a s kým se chtěl přivítat. Boty má pokrytý prachem tý cesty zlý, zelený sukno v zelený trávě tlí.B7 Es Es7 As Es7 B7 Jako by spal, leží jako by spal a proč nevstane, to jenom osud ví. Je to spáč podivný, mé kroky neslyší, leží tam v trávě, celý se rosou skví. Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl a teď leží tam, navěky v trávě spí. Někdo asi na něj čeká, dnem a bezesnou nocí z okna se dívá, šedin má stále víc. Šedin je víc, a proč nejde dál, a proč nejde dál, to jenom osud ví. V uších mu buben zní, z té vřavy bitevní. Teď už jen leží, nemůže vstát a jít. Ten podivný spáč nedojde domů víc, ten, kdo čeká, už se ho nedočká. Teď tam spí spánkem věčným, k obloze vzhůru vzhlíží. Leží tam v trávě, u hlavy kytky má. Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl, a teď tam leží, na věky v trávě spí.